Mezinárodní filmový festival Sitges 2023 – Španělský kandidát na Oscara a další první dojmy

V tomto textu naleznete mé dojmy z prvních deseti filmů, které jsem letos viděl na filmovém festivalu žánrových filmů ve španělském městě Sitges. Následovat budou další.

Sněžné bratrstvo (La sociedad de la nieve) – Španělsko-uruguayský film režiséra J.A. Bayony (Sirotčinec, Jurský svět: Zánik říše) zpracovává známou historii pádu letadla s uruguayským ragbyovým týmem v zasněžených Andách z roku 1973, jehož ztroskotaní cestující se museli kvůli přežití uchýlit ke kanibalismu. Tentýž příběh převedl na filmové plátno už americký film Přežít z roku 1993. Bayona oproti němu nabízí modernější a filmařsky špičkové zpracování (včetně výborné kamery a intenzivní scény samotné havárie), a kromě toho tento příběh o síle lidské vůle a houževnatosti vrací spolu s herci zpátky na španělsky mluvící půdu. To je ale v podstatě všechno, protože dějově snímek pochopitelně nemá moc čím překvapit. Jednotlivé postavy jsou až na výjimky zaměnitelné mezi sebou a jejich trýznivé osudy slouží filmu zejména k emocionálnímu dojetí diváků. Sympatické je na něm ale to, že jde opravdu o poctivé a do detailu realistické dobrodružné survival drama, nezatížené nutností cpát do děje i osobní konflikty mezi postavami, které se tak mohou více věnovat praktické stránce vlastního přežití. Potěší i nízká míra patetičnosti a velmi decentní a humánní přístup k tematice pojídání lidského masa. Španělsko vyslalo Sněžné bratrstvo do boje o Oscary, v lednu bude uveden na Netflixu. (70 %)

Stvořitel (The Creator) – Recenze – 50%

Americká sci-fi britského režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) pojednává o světě v roce 2065, kdy mezi lidmi žijí samostatně smýšlející roboti pohánění umělou inteligencí. Avšak od té doby, co roboti (nazývaní též simulanti, pokud jsou vybaveni lidskou tváří) omylem způsobili výbuch atomové bomby uprostřed Los Angeles, se lidstvo ideologicky rozdělilo do dvou směrů. V Americe jsou simulanti zakázáni, je proti nim vedená válka a roboti se využívají nanejvýš k vojenským účelům, třeba jako bomby s nožičkami coby náhrada za sebevražedné atentátníky. Ve východním superstátě zvaném Nová Asie jsou zas simulanti naopak považováni za rovnocenné členy společnosti, k nimž je přistupováno jako k přátelům a členům rodin, kteří by rádi žili s lidmi svobodně a v harmonii. V čemž jim brání pouze americká invazivní vojska snažící se o jejich vyhlazení.

Zdroj fotek: Falcon

Expend4bles: Postr4datelní (Expend4bles) – Recenze – 40%

Čtvrtý díl akční série Expendables přichází do kin devět let po premiéře dílu třetího, kdy už ho nikdo moc nečekal. Ze všech filmů v sérii má čtyřka nejchudší herecké obsazení, nejhorší filmařské zpracování a působí už vyloženě unaveně a odbytě. Ze závanu nostalgie po akčních legendách minulých desetiletí, mistrech bojových umění a svalovcích s velkými kvéry, jímž disponovaly přinejmenším první a druhý díl, zbyl už jen vyčpělý skanzen druhořadé úrovně s nespočetněkrát provařenými žánrovými motivy a uměle nucenou snahou o stylovost.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Sestra II (The Nun II) – Recenze – 30%

Horor Sestra II je nejen pokračováním filmu Sestra z roku 2018, ale zároveň jde o jubilejní desátý snímek vycházející z duchařského světa filmové série V zajetí démonů, do nějž spadá třeba i trilogie Annabelle nebo La Llorona: Prokletá žena. Vypráví o démonovi jménem Valak, který na sebe bere podobu strašidelné jeptišky. S úspěchem děsil diváky už ve filmu V zajetí démonů 2, a to natolik intenzivně, že si vysloužil vlastní sérii. Paradoxní je, že s každým dalším filmem děsí již méně a méně. 

První Sestra se odehrávala v Rumunsku v roce 1954, Sestra II na ni navazuje po čtyřech letech a je převážně zasazena do Itálie, kam se Valak během té doby přesunul a po cestě stihl zabít několik kněží. Jeho poslední oběť pochází právě z Itálie, kam je na žádost Vatikánu poslána mladá jeptiška Irene (Taissa Farmiga, která si zopakovala svou roli z první Sestry), aby celou záležitost vyřešila jednou provždy. Vatikán jí ale kupodivu tentokrát nepřidělí jako společníka žádného kněze, takže jí dělá doprovod jiná mladá řádová sestra (Storm Reid), která ale neví, do čeho se tím vlastně namočila, a navíc prožívá jistou krizi vlastní víry. Což je v případě boje s pekelným démonem rozhodně přitěžující faktor.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

 

Bod obnovy – Recenze – 60%

Česká sci-fi Bod obnovy se odehrává ve světě roku 2041, kdy je možné obejít náhlou smrt díky pokrokové technologii, která lidem umožňuje zálohovat své vědomí na externí úložiště. V případě nepřirozeného úmrtí je pak možné tělo znovu oživit a vědomí zesnulého z tohoto zdroje obnovit. Zálohu si ale všichni musí nejvýše každých 48 hodin aktualizovat, jelikož ze starších dat už obnovu provést nelze – teprve v tu chvíli dojde k definitivní smrti. Obnovu provádí specializovaný institut, jenž sídlí v blíže neurčeném středoevropském velkoměstě. Obnova patří k základním právům každého občana, zároveň ale existují lidé, kteří ji odmítají a raději žijí „postaru“ ve venkovských komunitách, stranou od technologických vymožeností.

Zdroj fotek: Bioscop

Blue Beetle – Recenze – 40%

Komiksový film Blue Beetle se z hlediska příběhu věnuje zrození superhrdiny téhož jména, jímž je čerstvý absolvent právnické univerzity latinsko-amerického původu Jaime (Xolo Maridueña). Ten se zrovna vrací ze studií ke své milující rodině tonoucí v dluzích a obavách o střechu nad hlavou uprostřed dělnického slumu na předměstí fiktivního texaského velkoměsta a snaží se sehnat práci, když v tom se mu dostane do rukou neznámá mocná technologie v podobě mimozemského artefaktu, jenž si ho vyvolí jako adepta vhodného k symbióze, pronikne do jeho těla a propůjčí mu nadlidské schopnosti.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

ONEMANSHOW: The Movie – Recenze – 20%

Moderátor Kamil Bartošek alias Kazma proslul na internetu svým pořadem One Man Show, jenž byl během let z původního formátu svérázně pojaté talk show přetvořen ve velkolepou reality show, v níž diváci mohli nahlédnout do zákulisí různých mediálních kauz a nákladných mystifikací iniciovaných právě Kazmou a jeho týmem (například když infiltrovali předávání cen Český lev s falešným Jimem Carreym nebo nastrčili do pořadu Prostřeno! herce servírujícího jídla tajně připravená v restauraci). Kazmu, který v každé epizodě vystupuje jako vypravěč a průvodce, je nutno ocenit pro jeho znalosti toho, jak fungují marketing a média, ale zároveň mu kvůli podvodným žertům a projektům sloužícím jako vějičky nebo zástěrky pro různé jiné věci nejde věřit nos mezi očima.

Zdroj fotky: Bontonfilm