12. 7. 2016

Doba ledová: Mamutí drcnutí (Ice Age: Collision Course) – Recenze – 30%

„Proč by zrovna pátá Doba ledová nemohla být lepší než ty předešlé, postižené výrazně klesající tendencí kvality? Rychle a zběsile 5 se to přece povedlo,“ říkal jsem si, než jsem vyrazil do kina. Jak naivní jsem byl.

Po zhlédnutí filmu přichází zjištění, že si nemá smysl namlouvat, že Doba ledová 5 s podtitulem Mamutí drcnutí je cokoli jiného, než sériový marketingový produkt určený k prodeji hraček a popcornu, vytvořený lidmi, kteří neměli ambice vyprávět cokoli smysluplného a jen se těšili na výplatní pásku. Lituji všechny ty zručné a talentované animátory zodpovědné za velmi působivou vizuální stránku, kteří odvedli dobrou práci, přestože museli plýtvat energií a schopnostmi na filmu, který je zapomenutelnou, nevýraznou a nesmyslnou hloupou groteskou. Nebo vlastně hůř – on totiž ani jako ta groteska neobstojí.
 
Doba ledová: Mamutí drcnutí (Ice Age: Collision Course) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Dokonce i takoví Pat a Mat nebo Tom a Jerry sice nejsou z hlediska příběhu bůhvíjak světoborní, ale aspoň seznamují děti se základními fyzikálními poučkami o mechanice, s pravidlem akce a reakce a s tím, jak co funguje. Oproti tomu tvůrci Doby ledové 5 na fyziku naprosto programově kašlou a okázale ji porušují a ignorují i takové věci, jako jsou zákony elektřiny, gravitace, časového kontinua a pohybu vesmírných těles. Didaktická funkce nulová.

Děj je tentokrát o tom, že šavlozubá veverka Scrat náhodou najde v ledu zamrzlé UFO (které se shodou okolností ovládá žaludem) a odletí s ním do vesmíru, kde jednak omylem způsobí vznik sluneční soustavy (už to je divné) a zároveň omylem dosáhne toho, že se k Zemi začne řítit obrovský meteor. Ostatní hrdinové se pak pokoušejí odvrátit blížící se katastrofu.

Celkem symptomatické je, že ona veverka, která byla dosud relativně jistou zárukou dobré zábavy, je v tomto filmu o dost méně legrační než v předchozích dílech. Kromě toho je většina jejích eskapád z tohoto filmu už dávno na internetu v podobě krátkého animovaného filmečku s názvem Vesmírná Scratastrofa. Ve filmu samotném jsou zopakované ty samé scény a přidáno ještě pár dalších, leč vtipností a nápaditostí nesahají veverčiným mini-příběhům zejména z prvních dvou Dob ledových ani po kotníky.

Dokonce ale ani ta degradující stylizace do slaboduché vyprávěnky, v níž nic nedává smysl, a postavy jen padají, mlátí sebou a vřískají, není konzistentní, protože obsahuje i obvyklá a relativně vážně míněná poselství o hodnotách přátelství, rodiny a partnerství, což se k tomu okolnímu bezmyšlenkovitému chaosu vůbec nehodí a brutálně se to s ním tluče. Navíc vzhledem k nehoráznému počtu postav (nejméně tucet) nepřekvapivě dochází k tomu, že problémy, které jednotliví hrdinové řeší, jsou až podezřele zkratkovité a vyřešené lusknutím prstu:

Doba ledová: Mamutí drcnutí (Ice Age: Collision Course) – Recenze

  • Mamut Manny a jeho družka mají mírnou partnerskou krizi a zároveň obavu, že jejich dcera je po svatbě se svým přítelem (kterého Manny nesnáší) opustí.
  • Šavlozubý tygr Diego a jeho partnerka přemýšlejí, jestli mají vůbec chtít potomky, když se mláďata jiných zvířat tygrů bojí.
  • Lenochod Sid hledá lásku, protože je jediný singl.
  • Trojice létajících dino-ještěrů se chce pomstít bláznivému lasičákovi Buckovi a plánují hrdinům překazit jejich plán odklonit dopad meteoru na Zem, což Bucka i ostatní určitě zabije (a zabije to i je samotné, ale to je zřejmě nezajímá).
  • Lasičák Buck všem šéfuje a trpí utkvělou představou, že náhodně nalezená dýně je jeho syn.
  • Další vedlejší komické postavičky jen primitivně hláškují a kvičí a mlátí se navzájem s ostatními (dvě vačice, Sidova babička, guru lama…)

Dětem se to pravděpodobně líbit bude, protože je to barevné, rozverné a hýbe se to. A animované je to hezky. Dětem se ale líbí skoro všechno, co je barevné, rozverné a hýbe se to a libovolným animovaným filmem se obvykle dokáží nadchnout bez rozdílu na jeho kvalitu, takže tohle kritérium hodnocení odpadá. Jisté je, že Doba ledová: Mamutí drcnutí je klást si vyšší nároky na úroveň zábavy rozhodně nenaučí, a že konkurence skýtá početnou zásobu o poznání lepších alternativ.



1 komentář:

  1. Docela smutný konec série, která začala tak dobře! Jednička je moje srdcovka, typický príklad chytrého, dojímavého i zábavného animáku, který si mohou užít děti i jejich rodiče; ovšem jak už tu bylo poznamenáno, od té doby to jde jen dolu vodou. Což je dvakrát tak škoda kdyť si uvědomíte, že to nemuselo být, vždyť třeba Toy Story se povedlo laťku nepodlézt, tedy alespoň ne moc.

    OdpovědětVymazat