26. 7. 2016

Krotitelé duchů (Ghostbusters) – Recenze – 30%

O třetím dílu Krotitelů duchů se řadu let poměrně intenzivně uvažovalo, až v roce 2014 zhasla poslední naděje na jeho natočení spolu se smrtí Harolda Ramise, jednoho z původní herecké čtveřice, v níž účinkovali i Bill Murray, Dan Aykroyd a Ernie Hudson. Producenty pak napadlo projekt přenechat komerčně úspěšnému a relativně populárnímu komediálnímu režisérovi Paulu Feigovi (Ženy sobě, Drsňačky, Špión) a počkat si, jestli by nepřišel s něčím zajímavým. A Paula Feiga napadlo udělat remake/restart a do ústřední čtveřice lovců paranormálních aktivit obsadit ženy.
 
Krotitelé duchů (Ghostbusters) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz

Nutno poznamenat, že film doprovází do kin již předem utvořená vlna divácké nenávisti, která má několik více či méně oprávněných opodstatnění. Především jsou diváci evidentně již unaveni neustálou snahou Hollywoodu recyklovat finančně úspěšné filmy z minulých desetiletí, natáčet jejich remaky a sem tam zmrvit odkaz originálu, zvlášť když těchto případů v poslední době přibývá (jen tohle léto se dočkáme ještě předělávek Sedmi statečných a Ben Hura). Krotitelé duchů slízli výprask za všechny, protože na sebe až příliš upozorňují svou obecnou zbytečností. Ukřičené trailery zas poukazovaly na nízkou kvalitu humoru. Obsazení žen do hlavních rolí možná naštvalo skalní fanoušky původní dvojice filmů, ale ti už byli pravděpodobně dávno rozohnění tím, že se na jejich oblíbené komedie vůbec začalo znovu sahat.

Remaky zkrátka vznikaly vždycky a řada z nich se povedla na výbornou, tak proč je předem odsuzovat (a trailery mohou lhát). Obsadit ženy do předělávky filmu, v němž před lety zazářili muži, není vůbec špatný nápad, naopak to mohlo dopadnout zajímavě a zábavně. Jenže nedopadlo.

Problém ovšem netkví v tom, že Paul Feig obsadil herečky. Jde o to, JAKÉ HEREČKY obsadil a JAKÉ VÝKONY z nich dostal. Kristen Wiig obvykle v komediálních polohách příliš křepčí a loví bobříka trapnosti, což je případ i Krotitelů duchů, Melissa McCarthy je takřka nesnesitelná ve většině svých filmů (tady je naopak víceméně snesitelná, což ovšem lze brát jako plus jen těžko), Kate McKinnon je zde stylizovaná do bláznivé vědátorky, co se hodně šklebí a mění hlasy a je vyloženě iritující, a Leslie Jones dělá Eddieho Murphyho v sukních.

Paul Feig je přitom jen průměrný řemeslník, jakého za bůhvíjak skvělého režiséra považovat nelze, nehledě na jeho obvyklé problémy s přehnanou délkou u svých filmů a s necháváním prostoru herečkám při komediální improvizaci, kdy se bolestně dolují dlouhé minuty rádoby humoru i z gagů, které přestaly být vtipné už po pěti vteřinách.

Krotitelé duchů (Ghostbusters) – Recenze

Ve srovnání s originálem z roku 1984 (nebo s jeho o pět let mladším pokračováním) vycházejí noví Krotitelé duchů dost bídně a jediné pozitivum spočívá v lepší úrovni digitálních triků (na dnešní dobu). Všechno ostatní už je horší. Nová verze Oscarem oceněné písničky Ghostbusters je hrozná. Vtipy jsou o hodně slabší, přičemž v těch horších případech to ani nejsou vtipy a herečky jen improvizovaně vaří z vody, a aby to bylo legračnější, tak sebou občas fláknou o zem, krátce zatrsají, nebo je něco oslizne, ale k smíchu to není. Kromě toho se tváří i vyjadřují hrozně namachrovaně a dělají různá tvrďácká gesta, což je ohromně nesympatické. Jako by tím říkaly: „Jo, jsme Krotitelé duchů, jsme hrozně hustý a jsme hvězdy, vy břídilové! Ani to ale není konzistentní, neb jejich hrdinky mají kromě této pózy i neustálou potřebu samy sebe ironicky shazovat.

Humor s vážnou tváří nahradilo kulení očí a fistule. Chytré vtipy nahradila hysterie a ukřičenost. Chris Hemsworth ve vedlejší roli recepčního je vyloženě tragický, nehledě na to, že hraje největšího idiota pod sluncem. Někteří diváci mohou maximálně prostřednictvím mnoha odkazů a detailů nostalgicky zavzpomínat na dvaatřicet let starou předlohu, ale to samo o sobě nestačí. Kdykoli se na plátně objeví někdo z původního obsazení, je to jen a jen smutné. Závěrečné věnování Haroldu Ramisovi je tak spíš výsměchem než poctou.

Děj kombinuje prvky z obou předchozích Krotitelů duchů a přimíchává k nim vlastní ingredience. Jednou z nich je postava hlavního záporáka (nikoli ducha), představujícího typické klišé o otloukánkovi, kterého celý život všichni jen šikanovali, a on se plánuje pomstít celému světu, protože je ve skutečnosti nadměrně inteligentní génius, co je schopen pomocí vlastnoručně vyrobeného přístroje otevřít portál oddělující svět živých a mrtvých (nebo tak něco). A pochopitelně před rozpoutáním apokalypsy ty duchy uvolňuje postupně, aby film měl jak gradovat. Scénář původních Krotitelů duchů také nebyl zrovna esencí logiky, ale tohle je možná až příliš okatě dementní.

Krotitelé duchů (Ghostbusters) – Recenze

Naopak některé scény jsou překvapivě zdařilé, ale je jich malounko. Úvod se strašidelným sklepem má docela atmosféru, souboje s duchy aspoň hezky vypadají a akční sekvence na rockovém koncertě má říz, stejně jako závěrečné vyvrcholení, které bohužel končí dost přihlouple. Veškerá zábavnost však pramení ze schopností lidí zodpovědných za speciální efekty a z toho, jak jsou ty scény natočené. Nikdy nejde o zásluhu příběhových zvratů (které jsou předvídatelné) či hereckého obsazení, což je největší kámen úrazu.

Noví Krotitelé duchů nejsou nakonec tak strašní, jakou mají pověst. Jsou sice hodně slabí a podprůměrní, ale jinak jsou úplně obyčejní a jako takoví si vůbec nezaslouží všechnu tu mediální pozornost, jaké se dočkali. Spíš jde o velké zklamání, u kterého se člověk aspoň nenudí a sem tam se i pousměje, ale na komedii je to zatraceně málo. Zvlášť když jí stojí za zády původní Krotitelé duchů, jež jsou oprávněně považováni za jednu z nejlepších komedií všech dob.



1 komentář:

  1. Je to prostě odvar originálu, téměř zbytečný film

    OdpovědětVymazat