29. 6. 2021

Mstitel – Recenze – 40%

Česká komedie Mstitel, jenž je autorským počinem režisérky, scenáristky a producentky Lucie Klein Svobody, je záměrně napsaná a natočená tak, aby byla co nejvíc bizarní a ujetá. Její podstatou je totiž oslava svobodné tvořivosti a fantazie, doprovázená podvratnou a nespoutanou vzpourou proti konvencím filmového vyprávění, jenž se neustále pohybuje na hranici mezi realitou, sny, halucinacemi a něčími představami. Tomu je podřízeno úplně vše, v důsledku čehož děj Mstitele získal podobu neustálého vršení vizuálně a obsahově výstředních scének, které však budou na většinu diváků pravděpodobně působit pouze jako bezobsažná fantasmagorie. Bez ohledu na to, jestli se na výraznou stylizaci a výlučnou formu filmu vnitřně napojí, nebo nenapojí. 

Mstitel – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm


22. 6. 2021

Matky – Recenze – 30%

Česká komedie Matky vypráví o životě čtyř nejlepších kamarádek, které už buď děti mají, nebo je v průběhu filmu porodily, nebo jsou zrovna těhotné. A kromě dětí řeší i problémy související s partnerskými vztahy a se sexuálním životem. A všechny jsou z něčeho nešťastné.

  • Sára (Hana Vagnerová) je influencerka na plný úvazek, takže sdílí na sociální sítě úplně všechno a pořád se buď fotí nebo natáčí na mobil. Na začátku filmu porodí a ihned po odjezdu z porodnice se musí nastěhovat do starého rozpadajícího se domu před rekonstrukcí, který její partner (Jakub Prachař) spontánně pořídil jako překvapení místo jejich původního bytu. 
  • Hedvika (Petra Hřebíčková) si žije s jedním dítětem v přepychu v manželství s bohatým manažerem (Jiří Langmajer), na zahradě luxusní vily i všude v interiéru jí stojí pozlacené sochy za statisíce, ale stejně ze vzteku a zoufalství rozbíjí talíře, protože její muž příliš pracuje a tráví s ní málo času. A tak si Hedvika v parku nabrnkne pohledného písničkáře (Vladimír Polívka). 
  • Zuzana (Sandra Nováková) je dvojnásobná matka-samoživitelka, která se navzdory několika brigádám topí v dluzích, a dokonce jí hrozí vystěhování z pronajaté garsonky, protože jí otec jejích dětí neposílá alimenty a ona na něj nedokáže zatlačit. 
  • Eliška (Gabriela Marcinková) čeká dítě s milujícím manželem (Štěpán Benoni), kterého však nesnáší její panovačná matka (Zuzana Mauréry), jež měla pro život své dcery jiné plány a svou nespokojenost dává ostentativně a štiplavě najevo.

Matky – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

18. 6. 2021

Rychle a zběsile 9 (F9) – Recenze – 50%

Rychle a zběsile 7 se skákalo autem z mrakodrapu na mrakodrap, v Rychle a zběsile 8 se konvoj vozů naháněl po zamrzlém moři se sovětskou ponorkou a v Rychle a zběsile 9 bylo pochopitelně nezbytné opět obojí překonat. Tentokrát se proto někteří z hlavních hrdinů vydávají až do vesmíru (aby se tam oblečeni do gumových skafandrů slepených izolepou pokusili vrazit do satelitu autem, amatérsky předělaným na raketoplán). Pokud to neustálé trumfování předchozích dílů ještě šílenějšími a absurdnějšími nápady bude pokračovat, tak vymýšlet další a další pokračování této série bude čím dál těžší a těžší. 

Rychle a zběsile 9 (F9) – Recenze
Zdroj fotek: CinemArt

14. 6. 2021

Cruella – Recenze – 60%

Film Cruella vypráví příběh o dětství a kariérních počátcích Cruelly de Vil, což je hlavní záporná postava z Disneyho animované klasiky 101 dalmatinů z roku 1961 a kupříkladu také z dvojice hraných filmů 101 dalmatinů a 102 dalmatinů z let 1996 a 2000. V těchto filmech je Cruella zlovolnou, marnivou a bohatou londýnskou paničkou, která se snaží unést hromadu dalmatiních štěňat, aby si z nich mohla vyrobit kožich. No a u Disneyho si řekli, že by o ní mohli natočit samostatný film, tak jako to udělali už s postavou Zloby z Šípkové Růženky ve filmu Zloba – Královna černé magie, a předložit nám tak příběh o její minulosti. 

Cruella – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

11. 6. 2021

Tiché místo: Část II (A Quite Place: Part II) – Recenze – 60%

Rok odkládané pokračování hororového filmu režiséra a scenáristy Johna Krasinského Tiché místo začíná krátkým a efektním prologem o počátku invaze monster citlivých na zvuky a následně dějově navazuje přibližně tam, kde jeho tři roky starý předchůdce skončil. Rodina Abbottových – matka (Emily Blunt), dvě skoro dospělé děti a jeden kojenec – společně opouštějí svou farmu a vydávají se hledat pomoc. Daleko však nedojdou, protože synek hned po chvíli přehlédne nášlapnou past a poraní si nohu. Nové útočiště pak všichni naleznou v podzemním bunkru svého dávného rodinného přítele (Cillian Murphy) a jejich naděje se upnou k setkání s dalšími potenciálními přeživšími na nedalekém ostrově…

Tiché místo: Část 2 (A Quite Place: Part II) – Recenze
Zdroj fotek: Cinemart

6. 6. 2021

Země nomádů (Nomadland) – Recenze – 70%

Země nomádů, americký nezávislý snímek původem čínské režisérky a scenáristky Chloé Zhao, byl na Oscarech jasným favoritem. Předtím již stihl obdržet mimo jiné Zlatý glóbus za nejlepší drama, cenu pro nejlepší film na festivalu v Benátkách a diváckou cenu pro nejlepší film na festivalu v Torontu – a ze šesti oscarových nominací nakonec proměnil tři, a to v kategoriích pro nejlepší film, režii a herečku v hlavní roli. Za vznikem Země nomádů stála kniha americké novinářky Jessicy Bruder, popisující fenomén novodobých kočovníků, jenž se v USA rozmohl v důsledku ekonomické krize v roce 2008, po níž se značné množství stárnoucích Američanů uchýlilo k životu v obytných dodávkách a karavanech. Film tento životní styl demonstruje prostřednictvím hlavní hrdinky, šedesátnice Fern (Frances McDormand), která se stala členkou nomádské komunity po smrti manžela a po náhlém uzavření zkrachovalé továrny v nevadské poušti a zániku přilehlého dělnického městečka, které jim oběma zajišťovaly bydlení a zaměstnání. 

Země nomádů (Nomadland) – Recenze
© Falcon