Zrození alchymistky (film) – Recenze – 40%

Česká fantasy pohádka Zrození alchymistky režisérů a scenáristů Petra Kubíka a Lukáše Daniela Paříka dějově navazuje na události z filmů Princezna zakletá v čase a Princezna zakletá v čase 2 od týchž tvůrců. Princezna Elena, princ Jan ani alchymistka Amélie se však v jejich novince tentokrát nevyskytují. Jedná se o samostatný příběh dvanáctileté osiřelé dívky Ariany (Magdalena Müller), kterou díky jejímu talentu pro ovládání magie odvede alchymista Archivald (Roman Zach) ze sirotčince do kouzelné akademie, aby se tam mohla spolu s dalšími studenty učit používat runy, lektvary a čáry. Předtím ale musí složit přijímací zkoušky, na které ji mají připravit lektoři Lora (Sára Korbelová) a Mertur (Cyril Dobrý). Zároveň se ovšem schyluje ke střetu s mocným a obávaným nepřítelem, jenž je osudově spjat s Arianinou minulostí.

Zdroj fotek: Bohemia MP

Sněhurka (Snow White) – Recenze – 50%

Pohádkový muzikálový film Sněhurka je hranou předělávkou Disneyho animované klasiky Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937, což byl vůbec první celovečerní animovaný film v historii kinematografie. Slavné animační studio tehdy dosáhlo vrcholu technologických možností v animované tvorbě a na ohromný úspěch své dlouhometrážní prvotiny, jež volně vycházela z díla bratří Grimmů, navázalo v letech 1940-1941 filmy Pinocchio, Fantazie, Dumbo a Bambi.

Zdroj fotek: Falcon

Zlatovláska – Recenze – 60%

„Zlatovláska“ je původně kratičká pohádka Karla Jaromíra Erbena, jejíž nejznámější filmovou adaptací byla doposud televizní hudební verze Vlasty Janečkové z roku 1973 se spoustou písniček a s Petrem Štěpánkem a Jorgou Kotrbovou v hlavních rolích, častokrát reprízovaná nejen během vánočních svátků. Novou velkofilmovou adaptaci podle dlouho odkládaného scénáře Lucie Konášové (Anděl Páně) měl původně točit Václav Vorlíček. Poté se však projektu ujal dokumentarista Jan Těšitel, jenž debutoval na ploše celovečerního filmu svým autorským snímkem David v roce 2015. Zlatovláska je nyní jeho druhým filmovým počinem.

Zdroj fotek: Bioscop

Pyšná princezna (2024) – Recenze – 60%

Záměr natočit předělávku známé československé pohádky Pyšná princezna ve stylu současných počítačově animovaných filmů amerického střihu byl poměrně odvážný. Klasiku z roku 1952 od režiséra Bořivoje Zemana díky každoročnímu vánočnímu reprízování znají všichni. Jakékoli zasahování do slavného originálu muselo být nutně spojeno s otázkou, jestli nová moderní verze nebude jen zpotvořeninou, která pošlape odkaz původního díla, nehledě na dosavadní nevalnou úroveň jiných českých filmů, které též vznikaly pomocí digitální 3D animace (Kozí příběhy, Lichožrouti, Hurvínek a kouzelné muzeum). Tvůrci animované Pyšné princezny, režiséři Radek Beran (současně autor scénáře) a David Lisý, však zjevně drží původní pohádku v až posvátné úctě, při jejím adaptování do modernějšího pojetí byli relativně citliví a ostudu jí (ani sobě) rozhodně neudělali.

Zdroj fotek: CinemArt

Perinbaba a dva světy – Recenze – 30%

Československá koprodukční pohádka Perinbaba režiséra a scenáristy Juraje Jakubiska z roku 1985 je na Slovensku oblíbenou vánoční klasikou. Fantazijní příběh o dobrodružstvích malého Jakuba a Alžbětky, nad nimiž drží ochranný dohled mocná vládkyně počasí Perinbaba (italská hvězda Giulietta Masina), měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách dva roky poté, co zde uznávaný umělecký filmař známý pro svůj osobitý vizuální styl a nezaměnitelnou poetiku uvedl svůj opus magnum, Tisícročnou včelu. Pohádkové pokračování s názvem Perinbaba a dva světy začal Juraj Jakubisko natáčet podle vlastního scénáře už v roce 2017. Uvedení naplánované na rok 2020 se nicméně několikrát odložilo (nejprve kvůli zavřeným kinům a později i z jiných důvodů) a premiéry filmu se Jakubisko bohužel již nedožil.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Malá mořská víla (The Little Mermaid) – Recenze – 60%

Nová Malá mořská víla, volně vycházející z díla Hanse Christiana Andersena, je hranou předělávkou Disneyho stejnojmenné animované klasiky z roku 1989, která započala období označované jako „Disneyho renesance“. Slavné animační studio tehdy vyrukovalo po dlouhé sérii průměrných a finančně ztrátových animovaných filmů s řadou naopak velice úspěšných počinů, k nimž se kromě Malé mořské víly řadí též Kráska a zvíře, Aladin nebo Lví král.

Zdroj fotek: Falcon

Princ Mamánek – Recenze – 30%

Česká pohádka Princ Mamánek je vysněným projektem herce Jana Budaře, který ji režíroval, napsal a produkoval coby svůj celovečerní debut. Kromě toho ji natočil podle vlastní stejnojmenné knižní předlohy z roku 2017, ztvárnil v ní titulní hlavní roli a složil do ní hudbu a také několik písniček, jež dokonce osobně nazpíval spolu s Veronikou Khek Kubařovou, která ve filmu též hraje. Jde tedy o jeho vlastní osobité autorské dílo, které mělo potenciál vnést trochu svěžího větru do žánru české filmové pohádky, notně zatuchlého donekonečna se opakujícími tématy, motivy a šablonovitými zápletkami. Tyto naděje sice zůstaly spíše nenaplněny, nicméně z konvencí klasických pohádek Princ Mamánek i tak částečně vybočuje.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Tajemství staré bambitky 2 – Recenze – 50%

Televizní pohádku Tajemství staré bambitky premiérově vysílala Česká televize na první svátek vánoční v roce 2011 a od té doby ji mnohokrát reprízovala. Dočkala se totiž nemalé popularity, a přestože žádnými nadstandardními kvalitami nepřekypovala, představovala tehdy zdaleka nejvydařenější filmový počin ve filmografii jejích tvůrců, režiséra Iva Macharáčka (Panic je nanic) a scenáristy Evžena Gogela (trilogie Kameňák). Jejími hrdiny byli ovdovělý hrnčíř Jan Karaba (Ondřej Vetchý), jenž před časem býval též dobráckým a spravedlivým loupežníkem, a jeho dcera Anička (Kamila Janovičová), do níž se zakoukal princ Jakub (Tomáš Klus). A role hlavních padouchů zastali proradní královští rádci (Jiří Lábus a Miroslav Vladyka), kteří byli nakonec za svou hamižnost z království vyhoštěni.

Zdroj fotek: Bioscop

Princezna zakletá v čase – Recenze – 70%

Po přehlídce několika fádních a omšelých pohádek v posledních mnoha letech, trpících nezábavným a hloupým dějem, neživotnými postavami a nesoudržným fikčním světem, představuje pohádka režiséra a scenáristy Petra Kubíka Princezna zakletá v čase velmi příjemnou a vítanou změnu, která je jejich pravým opakem. Umně totiž kombinuje tradiční prvky českých pohádek s moderními motivy a žánrovými schématy současné zahraniční fantasy tvorby, což jí výrazně přidává na atraktivitě a zajímavosti, nehledě na to, že je i velmi slušně napsaná a natočená. 

Zdroj fotek: bohemiamp.cz

Pinocchio – Recenze – 50%

Italský režisér a scenárista Matteo Garrone (Gomora, Dogman) si od svých realisticky syrových a krutých dramat odskočil do světa fantasy příběhů již v roce 2015, když natočil Pohádku pohádek (která ale byla také realisticky syrová a krutá). V podobném duchu se nyní rozhodl zpracovat i adaptaci Pinocchiových dobrodružství, italské dětské literární klasiky, která byla zfilmována již mnohokrát, přičemž nejznámější verzí je doposud ta animovaná od Disneyho z roku 1940. Matteo Garrone se však rozhodl být slavné knižní předloze podstatně věrnější. 

Zdroj fotek: bohemiamp.cz

Zakleté pírko – Recenze – 40%

Aninka (Anastasia Chocholatá) je prosté děvče, které se na statku po rodičích stará o své dvě starší zpovykané sestry. Pak náhodou políbí nalezené havraní pírko, načež se z opodál stojícího havrana stane princ Vítek (Petr Urban) a Anince vysvětlí, že ho do havraní podoby zaklela zlá čarodějná princezna (Sara Sandeva), s níž se odmítl oženit. Když pak zlomyslné sestry Aninku s princem načapají, tak pírko zlomí a princ zmizí neznámo kam. Naštvaná Aninka sestry opouští a vydává se do světa prince hledat, aby jeho prokletí zlomila.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Ledové království 2 (Frozen II) – Recenze – 50%

Anna a Elsa si spokojeně žijí na královském zámku, sněhulák Olaf dělá humory a Kristoff se nemotorně odhodlává požádat Annu o ruku. Do toho ale Elsa uslyší tajemný hlas a vydá se za ním spolu s ostatními na sever. Cestou všichni dorazí k prokletému čarovnému lesu, jehož prokletí je potřeba zlomit. A zároveň je potřeba objevit původce onoho hlasu a zachránit celé království v dobrodružném příběhu, v němž nechybí čtveřice rozbouřených živlů, Eskymáci, kamenní obři, sesterské pouto a paměť vody.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze – 40%

Od předchozího filmu s názvem Zloba – Královna černé magie uplynulo pět let. Růženka (Elle Fanning) je královnou lesů, v nichž se prohánějí digitální skřítci, víly a jiná fantaskní stvoření, a má se vdávat za milovaného prince Filipa ze sousedního království lidí. A Růženčina kmotřenka Zloba (Angelina Jolie), byť z ní jde strach, je ve skutečnosti hodná a myslí to s Růženkou dobře. Tudíž je potřeba postavit proti nim jiného antagonistu – a sice princovu matku (Michelle Pfeiffer), která bytosti z Růženčina království nenávidí a přála by si jejich vyhlazení a všechny kolem sebe zmanipuluje, aby dosáhla svých cílů.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Hodinářův učeň – Recenze – 60%

Hamižný hodinář (Viktor Preiss) má sen o pokladu, jenž má údajně připadnout jako svatební dar jakémusi Urbanovi. Hodinář pak opravdu narazí na malého sirotka jménem Urban, načež se ho ujme, udělá z něj svého učně a naplánuje si, že až dospěje, tak jej ožení se svou dcerou Laurou, aby mohl domnělý poklad shrábnout. Dobrosrdečného Urbana však od narození doprovází trojice sudiček, dvě hodné (Jaroslav Plesl a Václav Neužil) a jedna zlá (Jana Plodková) – a právě ta hodináře přesvědčí, aby Urbana poslal ještě před svatbou do světa hledat speciální hodinky, které chrání svého majitele před smrtí.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Aladin (Aladdin) – Recenze – 60%

Neuběhly ani dva měsíce od premiéry filmu Dumbo a do kin přichází další Disneyho hraná předělávka jiné z jeho animovaných klasik – tentokrát přišel na řadu Aladin z roku 1992. Příběh o prostém zlodějíčkovi se zlatým srdcem a arabské princezně, jejichž životy zamíchá nález kouzelné lampy a vyvolání Džina garantujícího splnění tří přání, režíroval Guy Ritchie, který svou kariéru započal natáčením komediálně-kriminálních gangsterek, jimiž byly snímky Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k, a v poslední době se i díky filmům Sherlock Holmes nebo Král Artuš: Legenda o meči dočkal pověsti novátora, obohacujícího náměty zažitých příběhů o moderní a originální pojetí.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Dumbo – Recenze – 50%

Disneyho animovaný Dumbo z roku 1941 je bajkou o slůněti narozeném v cirkusu, které má obrovské uši, kvůli nimž se mu všichni smějí. Pak ale zjistí, že když bude těma ušima dost mávat, dokáže létat, načež se z něj stane světoznámá cirkusová hvězda. Zkrátka je to jednoduchý příběh o sebedůvěře a o tom, že když se od ostatních v něčem lišíte, nemusíte se za to stydět, protože ty odlišnosti vás činí výjimečnými. Z dospělého hlediska pak jde zejména o kritiku šikany, v níž nechybí opilecké halucinace či dobové odkazy na afroamerickou komunitu a na Disneyho nespokojené zaměstnance.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Čertí brko – Recenze – 50%

Centrální peklo se nachází ve středu Země, odkud vedou cestičky do oblastních pekel těsně pod povrchem lidských měst a vesnic, kde kouzelná čertí brka zapisují hříchy tamních obyvatel. V oblastním pekle pod městečkem Pytlov se ale brk porouchá a přestane zapisovat, a tak Lucifer (Ondřej Vetchý) vyšle z centrálního pekla čerta Bonifáce (Jan Cina), aby čertům pod Pytlovem doručil brko nové. Jenže nešikovný a nezkušený Bonifác, místo toho, aby se stal pořádným čertem, se hned v první den své cesty nechá okrást o brko i o další čertovskou magii záludným krejčím (Jan Budař) a zamiluje se do dcery hospodského Markétky (Judit Bárdos).

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Louskáček a čtyři říše (The Nutcracker and the Four Realms) – Recenze – 50%

Viktoriánský Londýn roku 1879, Štědrý večer. Kláře (Mackenzie Foy) a jejím sourozencům předá jejich otec předčasně dárky, které jim plánovala dát k Vánocům jejich nedávno zesnulá matka. Klářiným dárkem je zamčená skříňka, k níž ale chybí klíč – ten má získat jako dárek až na vánočním plese, jehož se s rodinou účastní, avšak těsně než jej ukořistí, projde skrz dveře do pohádkového království, v němž její matka kdysi zastávala pozici královny, což z Kláry činí princeznu. Království sestává z královského paláce a čtyř říší (říše květin, sněhových vloček, sladkostí a zábavy), jimž by měli svorně vládnout jejich čtyři regenti (mimo jiné Keira Knightley). Regentka říše zábavy (Helen Mirren) se však po královnině odchodu vzbouřila, odešla od ostatních a nyní ze své zpustošené země zanáší spolu se svou myší armádou do zbytku království strach. A právě v jejím držení se ocitá Klářin klíč…

Zdroj fotek: falcon.cz

Hastrman – Recenze – 70%

Baron Johann Salmon de Caus se někdy kolem roku 1830 vrací po mnoha letech z cest po světě do jakési české vesnice, kde měli jeho předkové zámek. Dá však přednost ubytování ve skromné chalupě poblíž rybníků, které jeho rod vybudoval, aby mohl dohlížet na jejich revitalizaci. Ve vesnici se zakouká do podstatně mladší rychtářovy dcery Katynky, která mezi ostatními vesničany vyniká svou živelnou nespoutaností a sečtělostí. Katynka zas vidí v galantním, tajemném a světaznalém baronovi únik ze svazující domoviny a příslib lepšího života. Komplikace spočívá v tom, že baron je zároveň hastrman. Takový ten, co umí dýchat pod vodou a má sbírku hrníčků s dušičkami. A vesnice o tom pochopitelně neví (a možná to neví ani baronův věrný sluha).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Tvář vody (The Shape of Water) – Recenze – 80%

Pokud je řeč o extravagantních hollywoodských režisérech s mimořádnou fantazií a výjimečným citem pro originální výtvarné zpracování filmů, jako první se obvykle vybaví Tim Burton a hned poté Guillermo del Toro. Druhý jmenovaný, tvůrce Faunova Labyrintu a Purpurového vrchu, nyní sbírá se svým filmem Tvář vody jednu cenu za druhou – mimo jiné si odnesl z Benátek Zlatého lva za nejlepší film, z celkem sedmi nominací na Zlaté glóby obdržela Tvář vody ty za nejlepší režii a hudbu a také je nominovaná na 13 Oscarů, včetně toho za nejlepší film.

Z upoutávek se to možná nezdá na první pohled úplně zřejmé, ale Tvář vody je netradiční dobovou romancí, odehrávající se v USA v 60. letech, v časech studené války. Hlavní hrdinkou je němá uklízečka Elisa (Sally Hawkins), zaměstnaná v tajném americkém výzkumném středisku, kde vláda vyvíjí a uchovává různé utajované experimenty. Jednoho dne je sem zavezen odněkud z Amazonie i podivný humanoidní obojživelník mimozemského vzezření a není s ním zacházeno zrovna dvakrát šetrně. Elisa pocítí vůči tomuto tvorovi velkou empatii a objeví způsob, jak s ním komunikovat. Postupně se mezi nimi vyvine silné vzájemné citové propojení, které záhy přejde v lásku. Jenže vědci v laboratoři chtějí tvora pitvat…

 

Zdroj fotek: cinemart.cz