Pasažér (Passenger) – Recenze – 30%

Film Pasažér je americký horor, který režíroval norský filmař André Øvredal. Tento svého času slibný režisér dosáhl mezinárodního úspěchu se snímkem Lovec trolů (2010), načež natočil v USA působivý horor z pitevny Tajemství smrti slečny Neznámé (2016). Pak to ovšem s jeho filmy šlo od desíti k pěti, což bohužel platí i pro Pasažéra, za nímž stojí kromě něj i dvojice nepříliš zkušených scenáristů a několik producentů hororových počinů typu La Llorona: Prokletá žena, Primát nebo Until Dawn.

Zdroj fotek: CinemArt

Hokum – Recenze – 80%

Irský horor s názvem Hokum (což je anglický výraz pro „pitomost“) je dílem režiséra a scenáristy Damiana McCarthyho, z jehož filmografie se do českých kin dostal již jeho předchozí hororový snímek Duše prokletých (2024). Jde o autorského filmaře, jenž dokáže velmi dobře pracovat s pozvolna budovanou hutnou atmosférou, vytvářet zajímavé postavy a skvěle vést herce, vyprávět třeba i okoukané příběhy neokoukaným způsobem, kombinovat hrůzu a děs s jemným černým cynickým humorem, a i z relativně nízkého rozpočtu vydolovat maximum. Film Hokum naplňuje všechny tyto aspekty, a kromě toho nabízí též prvky psychologického dramatu, kriminální detektivky a mysteriózního thrilleru, disponuje folklorními motivy, mystickou symbolikou a elementy z irské mytologie, a celkově jde o jeden z nejzdařilejších klasických hororů poslední doby. (Dalším takto výrazným a značně pozoruhodným nedávným příspěvkem do hororového žánru je film Posedlost, jenž doputuje do kin na konci května). 

Zdroj fotek: Continental Film

Lee Cronin: Mumie (Lee Cronin’s The Mummy) – Recenze – 70%

Existuje hned několik filmů nesoucích tentýž název Mumie, které využívají egyptskou mytologii a titulní balzamované a popruhy opásané monstrum jako základ pro hororově laděné vyprávění – černobílý horor studia Universal s Borisem Karloffem z roku 1932, britská variace studia Hammer s Peterem Cushingem z roku 1959, první díl dobrodružné filmové série s Brendanem Fraserem z roku 1999 a snímek Mumie z roku 2017 s Tomem Cruisem, jenž byl neúspěšným pokusem Universalu započít s mumií vlastní propojený fikční svět zaplněný klasickými filmovými monstry. Egyptský námět znovu oprášil film Lee Cronin: Mumie, jenž se odlišuje už jen tím, že ve svém názvu obsahuje jméno svého režiséra a scenáristy Leeho Cronina, z jehož předešlé filmografie byl v českých kinech uveden již krvavý horor z roku 2023 Smrtelné zlo: Probuzení.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Říkají mi Lars – Recenze – 30%

Český kriminální thriller Říkají mi Lars byl natočen podle stejnojmenného prvního dílu knižní série spisovatele píšícího pod pseudonymem Daniel Gris. Tyto romány inspirované tradicí americké drsné školy spojuje hlavní hrdina zvaný Lars, čtyřicátník žijící v současné Praze a vyhozený od policie pro nekázeň, jenž si libuje ve tvrdém alkoholu a ve tvrdé muzice, přičemž svou přezdívku si vysloužil podle bubeníka kapely Metallica Larse Ulricha. Knižní předlohu do filmové podoby adaptoval filmař Ivo Trajkov a snímek natočil Jaroslav Fuit, režisér autorského filmu Dvojka a romantické komedie Jedině Tereza a také řady epizod v seriálech Comeback či Ordinace v růžové zahradě.

© Dorian Film 

Krvavá nevěsta: Hra začíná (Ready or Not 2: Here I Come) – Recenze – 40%

Americký film Krvavá nevěsta z roku 2019 byl černou komedií s hororovými prvky, jehož hlavní hrdinka Grace (Samara Weaving) se hned na začátku provdala do bohaté panské rodiny, načež se ukázalo, že příbuzní z ženichovy strany museli dodržet jakousi starodávnou tradici a pokusit se ji ještě během svatební noci zabít. Grace se tak ocitla naháněna po šlechtickém sídle a přilehlých pozemcích svými novými rodinnými příslušníky, kteří měli čas na její usmrcení do svítání – jinak by v případě neúspěchu vlivem dávného prokletí zemřeli všichni. Pokračování s názvem Krvavá nevěsta: Hra začíná dějově přímo navazuje na svého předchůdce a odehrává se během navazujících 24 hodin po konci honu.

Zdroj fotek: Falcon

Někdo to rád v Plzni – Recenze – 30%

Za režií a scénářem české romantické komedie Někdo to rád v Plzni stojí filmař Martin Horský, který již režíroval super-úspěšné Ženy v běhu (s více než jedním a půl milionem diváků) a následně o dost méně úspěšné, leč na české poměry stále poměrně slušně navštěvované snímky Srdce na dlani a Moře na dvoře (oba s mírně přes dvěma sty tisíci diváky). Jeho novinka by nejspíš chtěla být něco jako česká variace na Lásku nebeskou, tedy multigenerační vyprávění propojující spoustu postav a příběhů vystavěných na různých romantických a komediálních zápletkách. Výsledkem je nicméně film, jehož jednotlivé mini-příběhy na rozdíl od Lásky nebeské působí, jako by byly spíchnuté opravdu horkou jehlou, a jehož dialogy i charaktery postav patrně vznikaly cestou nejmenšího odporu.

Zdroj fotek: CinemArt

Nevděčné bytosti – Recenze – 60%

České drama Nevděčné bytosti je čtvrtým celovečerním snímkem režiséra Olma Omerzu, který jej premiérově uvedl loni na filmovém festivalu ve španělském San Sebastiánu. Nadnárodně uznávaný autorský filmař oceněný Českým lvem za režii filmu Všechno bude se i ve své novince zabývá (tak jako ve většině svých režijních počinů) tématem rozbitých rodinných vztahů, zkoumáním mezigeneračních komunikačních propastí a hledáním rozporů v perspektivách dospělých a dospívajících postav. Jejich obtíže s nalézáním společné řeči ještě podtrhuje to, že hrdinové Nevděčných bytostí spolu mluví v několika jazycích, což jde ruku v ruce se skutečností, že film vznikal v koprodukci se Slovenskem, Slovinskem, Chorvatskem, Francií a Polskem a disponuje mezinárodním obsazením.

Zdroj fotek: CinemArt