26. 7. 2015

Věčně mladá (The Age of Adaline) – Recenze – 60%

Romantické drama Věčně mladá je založeno na láskyplném vztahu muže a ženy, okořeněném jedním fantaskním nadpřirozeným prvkem, a sice že hlavní hrdinka jménem Adaline Bowman (Blake Lively) už přes sedmdesát let nestárne. V roce 1937 totiž utrpěla jako ani ne třicetiletá vdova a matka samoživitelka dopravní nehodu, během níž její tělo proběhlo kvůli střetu několika přírodních jevů jakousi biochemickou reakcí a od té doby začalo efekt stárnutí ignorovat. V současnosti, kdy se film převážně odehrává, vypadá tudíž zhruba stosedmiletá Adaline pořád na třicet, každých deset let mění identitu i adresu a o svém tajemství se nikdy nikomu nesvěřila, kromě vlastní dcery, která předstírá, že je její babička.

Věčně mladá (The Age of Adaline) – Recenze

Věci se dají do pohybu ve chvíli, kdy končí další desetiletá etapa a Adaline plánuje další stěhování, když tu náhle jí začne nadbíhat šarmantní, inteligentní a pohledný milionář Ellis (Michiel Huisman) a Adaline se do něj po několika dnech váhání zamiluje. Začnou spolu chodit, nicméně hrdinka neustále řeší vnitřní dilema, zda hodit slibný vztah za hlavu, znovu utéct a vyvarovat se tak případnému nebezpečí odhalení (a následnému odchycení vládou za účelem pozorování a zkoumání), nebo jestli udělat z Ellise prvního muže, před nímž svou schopnost odhalí.

Nenechte se ale zmást netradičním námětem – film je ve skutečnosti o dost obyčejnější, než to na první pohled vypadá. První půlhodinu zabírá retrospektivní ohlédnutí za tím, kdo Adaline je, jak přišla ke svému daru/prokletí a jak vypadal její dosavadní život. Následných třicet až čtyřicet minut je tvořeno celkem standardní romancí, akorát s tím rozdílem, že hlavní hrdinka je přehnaně tajnůstkářská a občas se chová hodně podivně a příliš odtažitě. K jedinému zásadnímu zvratu dojde v druhé polovině snímku, kdy se Ellis rozhodne seznámit svou novou partnerku se svými rodiči (Harrison Ford a Kathy Baker), načež dojde k čemusi pozoruhodnému, na čem by se dalo vystavět něco opravdu hodně zajímavého, ale nakonec nevystaví. A skončí to víceméně podle očekávání.

K tomu se váže to, že pokud jste viděli trailer nebo si přečetli oficiální synopsi distributora k filmu, tak už na něj nemusíte chodit, protože ten jediný zásadní zvrat je tam vyslepičen. To mi přijde jako velká škoda, neb kromě něho se ve zbytku filmu už nestane vyjma finálního rozřešení a závěru opravdu nic, co by stálo za zmínku. Ten zvrat na sebe totiž už nenabaluje žádné další dramatické situace, ani není základem pro nějaké roztržky mezi hrdiny, ani netvoří půdu pro filozofické pojednání o výhodách a nevýhodách nesmrtelnosti – prostě tam je, postavy se s ním nějak vypořádají a je konec.

Věčně mladá (The Age of Adaline) – Recenze

K onomu motivu nestárnutí navíc tvůrci přistupují poněkud zvláštně. Neobvyklý jev se totiž ve scéně, kdy ho Adaline získá, pokoušejí vědecky vysvětlit, nicméně výsledkem je nehorázný blábol. Celá scéna je navíc natočená skoro až pohádkově (a závěr už je vyloženě pohádkový), takže spíš zamrzí, že vypravěčský komentář, který se tu a tam ozve, opomene klasické „Bylo, nebylo…“, a že se autoři filmu nerozhodli být věrnější jednomu z obou přístupů namísto jejich smíchání. Něco trochu podobného fungovalo o dost lépe např. ve snímku Pozemšťan, kde se ovšem s elementem nesmrtelnosti pracovalo o poznání víc, zatímco ve Věčně mladé jde spíš o prostředek k ozvláštnění ústřední romantické linie, která hraje prim. V Pozemšťanovi navíc hrdina své vzpomínky a poznatky průběžně zapomínal, zatímco Adaline si zřejmě pamatuje úplně všechno, takže místy působí jako otravně přechytralý všeználek.

Ostatně, z postavy Adaline jsem nijak u vytržení nebyl a spíš mi byla nesympatická svým chladným přístupem, okázalým prokazováním mimořádné inteligence a sarkastickými komentáři. Herečka Blake Lively, známá ze seriálu Gossip Girl, ji však zahrála velmi slušně. Moc se mi líbila i Ellen Burstyn v roli její osmdesátileté dcery a i příjemný výkon Michiela Huismana. Velkým překvapením je však Harrison Ford, jenž svým herectvím a prezencí na plátně dokonale vymazal všechny ostatní, jako kdyby nikdy neexistovali. Je prostě skvělý.

Věčně mladá (The Age of Adaline) – Recenze

Struktura filmu je často narušována flashbacky do různých období minulého století, leč je to děláno citlivě, přehledně a ve zdařilém retro provedení. Natočené je to rozhodně nadprůměrně (režisér Lee Toland Krieger si na vztahových dramatech postavil kariéru) a až jsem se divil, jak rychle ty necelé dvě hodiny utekly. Film je bohatý na nápady hlavně v té romantické části a kombinuje hezky vymyšlené zamilované scény (rande na netradičních místech, sofistikované dárky…) s chytrými dialogy a sympatickou atmosférou. Má konzistentní tempo, nenudí, je roztomilý a na konci možná i trochu dojme. Ale s tou ideou přerušeného stárnutí si to chtělo pohrát o dost víc, protože ta je na něm tím zdaleka nejzajímavějším.



Žádné komentáře:

Okomentovat