8. 1. 2017

Pod rouškou noci (Live by Night) – Recenze – 50%

Americké gangsterské drama se odehrává v první polovině minulého století a vypráví příběh Joea Coughlina, Američana s irskými kořeny, který bojoval v první světové válce ve Francii a po návratu domů se v Bostonu stal zlodějíčkem a bankovním lupičem, načež šel na tři roky do vězení. Poté se dal do služeb italské mafie, pro niž dělal prostředníka ve snaze ovládnout na Floridě trh s kubánským rumem, zatímco sám stoupal po mafiánském žebříčku výš a výš.

Pod rouškou noci je film Bena Afflecka, který film režíroval, produkoval, napsal k němu scénář a obsadil sám sebe do hlavní role. Scénář adaptoval z knižní předlohy spisovatele Dennise Lehana, podle jehož jiného románu natočil už snímek Gone Baby Gone, a zjevně šlo z jeho strany částečně o srdeční záležitost a částečně o snahu dosáhnout s filmem takového úspěchu, jakého se dočkal jeho předchozí film Argo, jenž překvapivě zazářil před čtyřmi lety mimo jiné i na Oscarech. Což je tentokrát bohužel snaha marná.

Pod rouškou noci (Live by Night) – Recenze

Na filmu je rozhodně vidět řemeslná režisérská zručnost a cit pro detail. Film nikdy není hloupý – naopak je chytře vystavěn a jeho dialogy působí věrohodně a inteligentně. Vynikající je dobová stylizace 20. a 30. let minulého století, prakticky bezchybná. Skvělá je i mafiánsko-kriminální atmosféra, silně evokující počítačovou hru Mafia. Některé scény jsou až výjimečně zdařilé, třeba automobilová honička po bankovní loupeži v úvodu filmu, jindy zas překvapivě dojemné, viz například závěr v kině.

Celkově má ale Pod rouškou noci problém hlavně ve vyprávění, kdy postrádá tempo a rytmus a nedokáže dostatečně strhnout, natožpak udržet diváka v napětí a v pozoru po celé ty dvě hodiny a kousek, co film trvá. Až na pár zapamatovatelnějších momentů Pod rouškou noci vážně nepřipomíná film, jehož děj byste si vybavili třeba i několik měsíců po zhlédnutí. Obecně se tak řadí spíš k podobně zapomenutelným gangsterským snímkům poslední doby typu Legendy zločinu nebo Gangster Squad – Lovci mafie, které také nebyly vyloženě špatné, ale zároveň doplácely coby rutinní žánrovky na svou nevýraznost a dneska po nich už pes neštěkne.

Je to škoda, protože z každé vteřiny filmu je cítit Affleckova ambice vytvořit velké dílo, protkané závažnými dramatickými motivy, jako jsou osudová láska, zrada, přátelství i rivalita a boj hlavního hrdiny s mafiánskými přisluhovači, se sebou samým, i s faktem, že se coby americko-irský katolík s partnerkou černé barvy pleti (Zoe Saldana) ocitl na jihovýchodě Ameriky, kde vládne protestantismus a Ku-klux-klan. Jsou to zajímavé motivy, které jsou i hezky rozehrané a dobře zužitkované, leč použité v nemastném a neslaném a ve výsledku dokonce překombinovaném snímku, který na úroveň majstrštyků Martina Scorseseho, Francise Forda Coppoly nebo Briana De Palmy rozhodně nedosahuje, byť by si Ben Affleck přál opak.

Pak je tu ještě problém s Affleckovým herectvím, což je problém zásadního ražení. Třeba ve Zmizelé nebo v nedávném Zúčtování hrál Affleck velmi slušně, leč to byl v obou případech režijně veden skvělými režiséry, kteří ho uměli typově obsadit do rolí, do kterých se hodil. V Pod rouškou noci však Affleck naložil sám sobě až příliš velké sousto, tj. komplikovanou a emocionálně komplexní roli výrazného muže, kolem něhož se točí celý film, a který s kamennou tváří a tupým výrazem prostě vystačit nemůže. Mdlého a jednotvárného Afflecka tak přehrává spousta herců ve vedlejších rolích od Sienny Miller po Chrise Coopera, a když se třeba objeví na scéně Brendan Gleeson, tak ho svou prezencí a charismatem vymaže tak, že po něm nezbydou ani stopy.

Pod rouškou noci (Live by Night) – Recenze

Hlavnímu hrdinovi pak nelze fandit a nelze s ním ani sympatizovat, protože není ani za cool mafiána trousícího hlášky, ani za oběť smetenou podsvětím, ani za snaživce, jemuž byste mohli jeho úspěch přát. Dělá podrazy, hnusně vydírá, podplácí, zabíjí a sám o sobě přitom tvrdí, že není žádný gangster. Celkově se sice hodí do nekompromisního ztvárnění krutého světa, v němž není nouze o smutná úmrtí, utrpení, sebevraždy a zrady, což ovšem napomáhá spíš tomu, že sledování filmu rozhodně není příjemným zážitkem, přičemž až na tu atmosféru a pár dobrých hereckých výkonů snímek nenabízí nic jako protiváhu. Několikrát padnoucí výrok, že po smrti se do nebe nedostaneme, protože nebe žijeme právě teď a tady, je tudíž potřeba brát jako ironii, ačkoli to tak pravděpodobně nebylo zamýšleno.

Pod rouškou noci se tedy ukazuje být spíš zklamáním z nevýrazného a příliš málo působivého zážitku, jemuž podkopává nohy zejména nedostatečná dramaturgie a Affleckův fádní herecký výkon, u nějž se ukazuje, že obsadit sebe sama do hlavní role byla rozhodně chyba. Na druhou stranu je zjevné, že v Affleckově filmografii jsou liché snímky o dost podařenější než ty sudé, což vlévá dost naděje do jeho dalšího plánového projektu, nové adaptace Batmana.



Žádné komentáře:

Okomentovat