24. 8. 2014

O koních a lidech (Hross í oss) – Recenze – 60%

O koních a lidech je černá islandská komedie o několika venkovanech (přičemž pojmem vesnice se rozumí několik izolovaných stavení vzdálených od sebe několik set metrů), o jejich osudech a jejich koních. Film je spleten ze zhruba půltuctu samostatných příběhů poskládaných za sebou, přičemž v nich vévodí záběry severské drsné krajiny a houževnatých lidí, kteří se potýkají s bizarními a mnohdy i absurdními situacemi, které na ně nastražil sám život (případně jejich vlastní imbecilita).

O koních a lidech (Hross í oss) – Recenze

Film má relativně pomalé tempo, moc se toho v něm nenamluví, koní je tu odhadem víc než lidí (přičemž svérázní Islanďané jsou tu mnohdy podáváni jako opravdu velcí idioti) a zrovna k popukání to také není – okamžiky lehce komické střídají okamžiky tragické (dost často se tu umírá). Nejvíce si snímek užijí pravděpodobně ti, kteří mají smysl pro skutečně hodně černý a absurdní humor a nevadí jim pohled na krev. Avšak díky tomu film alespoň oplývá zajímavou atmosférou, která udržuje divákovu pozornost. A stopáž nepřesahující hodinu a půl je příjemná a snadno stravitelná.
 
Schválně, jestli vám tahle historka bude připadat vtipná: Islanďan jede autem, zjevně pospíchá a je vynervovaný. Dorazí do přístavu, kde uvidí akorát odplouvat nákladní loď. Vrátí se domů, rychle osedlá koně a uhání s ním k nedaleké zátoce, okolo níž loď proplouvá. Vrhne se i s koněm do ledové vody a drží se ho za hřívu, zatímco kůň plave k lodi. Námořníci si ho všimnou a vytáhnou ho na palubu. Islanďan řekne: „Vodka?“ a nabízí jim něco na výměnu. Námořníci pochopí, ale nemají vodku, tak mu dají asi 98% líh. Ani jedna strana neumí moc anglicky, takže rozhovor vypadá přibližně tak, že námořníci neustále opakují, že to není vodka a ať to rozhodně nepije, ale muž jim nerozumí a pořád opakuje jen: „Yes, vodka, good!“ Pak se vrátí s koněm do vln. Když dosáhne pobřeží, napije se. Promrzlý si pak přihne ještě několikrát cestou. Pak spadne z koně a je mrtvý. Konec. A je to jedna z těch legračnějších historek.

V podobném duchu se nesou i ostatní mini-příběhy. Zhruba polovina jich končí něčí smrtí, v jiných se zas dostane ke slovu láska. V jednom hraje důležitou roli rozdrkocaný traktor a napnutý ostnatý drát, jiná zas končí pointou, kterou prozrazuje filmový plakát.

O koních a lidech (Hross í oss) – Recenze

Zásadní upozornění se týká toho, že film v žádném případě není vhodný pro milovníky koní! Dojde totiž na nejednu scénu se zabitím koně (v jednom případě s realisticky vyhřeznutými vnitřnostmi), což by zejména u útlocitných dívek, jež mají rozevláté koníčky jako tapetu na počítači, mohlo vést ke spěšnému úprku z kinosálu/vypnutí televize/zaklapnutí laptopu.

Tragikomický snímek dokazuje, že osobití Islanďané si zkrátka dělají i filmy po svém a že i severská komedie může vypadat jinak, než jak je divák zvyklý (a spousta lidí bude pravděpodobně rozporovat, že jde o komedii). O koních a lidech je drsný a strohý film, vhodný spíš pro festivalové publikum. Je nekompromisní a jen tak nějaké té brutality se nezalekne. Na druhou stranu, obsahuje asi nejsrandovnější koňské klusání, jaké jsem kdy ve filmu viděl.




Žádné komentáře:

Okomentovat